Přeskočit na obsah

Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice


HISTORIE ŠLECHTITELSKÉ STANICE VINAŘSKÉ V LETECH 1954 - 1956

1954

Nastupuje do funkce vedoucího Výzkumné stanice vinařské zkušený praktik a pedagog Ing. Josef Menšík z Valtic, opouští místo profesora ovocnicko – vinařské školy ve Valticích kde nastoupil v roce 1945 na žádost ministerstva zemědělství. V roce 1939 je zaměstnán ve státní révové školce v Mutěnicích, v roce 1940 působí ve Vinařském družstvu Bzenec. Od roku 1942 pracuje jako externí učitel na vinařské škole v Bzenci. Své zkušenosti uplatnil jako předseda okresní vinařské komise a člen krajské vinařské komise. Ing. Menšik věnuje mimo udržovací šlechtění pozornost i révovému školkařství. Výroba révových sazenic a připravené plochy pro výsadby byly hlavním předpokladem plnění vládního usnesení v rozvoji vinařství z roku 1953. Výzkumná stanice vinařská Velké Pavlovice nemůže přijat vyšší štepovací úkol. Proto využívají skleník Jihomoravské vinařské závody Velké Pavlovice, které štěpují 250 tis. sazenic. Po zahájení novošlechtění vinné révy v roce 1953 je v této práci pokračováno i v roce 1954 a dalších letech. Ing. Veverka měl úkol vyšlechtit bílé odrůdy výnosnější a jakostnější než stávající odrůdy. Při novošlechtění používal metod: křížení, mutace, heterózy a samoopylení. Ing. Veverka z 25 kombinací křížení získal 429 kříženců, z dalších čtyř kombinací volného opylení získal 1785 semenáčků a z 11 samoopylení 417 semenáčků. Semena, která vznikla po křížení, se stratifikovala, na jaře vysévala do pařeniště, po vzejití se semenáčky vysazovaly do volné půdy, hodnotila se úrodnost, vzdornost proti mrazu, chorobám, cukernatost. Vybrané semenáčky se dále hodnotily namnožené v určitém množství podle metodiky. U nejlepších kříženců se hodnotila kvalita vína formou mikrovzorků. Vybrané nejlepší kombinace kříženců jsou zařazeny do mezistaničních zkoušek. Nejlepší vybrané kombinace z mezistaničních zkoušek jsou přihlášeny do Státních odrůdových pokusů (SOP), které provádí a vyhodnocuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (UKZUZ), odrůdová zkušebna. Jsou hodnoceny výsledky pěti sklizňových let (dříve tří let). Vyhověl-li kříženec ve zkouškách pro registraci, je nová odrůda zapsána do Státní odrůdové knihy. Od křížení do uznání nové odrůdy uplyne 25 let a i více. Ruší se enologická laboratoř, která byla předána Výzkumné stanici vinařské při delimitaci státních výzkumných ústavů v Brně.

1955

Ing. Menšík řeší umístění kanceláří Výzkumné a šlechtitelské stanice vinařské s předsedou národního výboru Oldřichem Halířem. Je mu slíbeno, že obec zváží své možnosti. Ing. Pchálek dokončuje výzkumný úkol: stanovení vhodného poměru scelování odrůd červených vín. Pří řešení úkolu si ověřuje své výsledky u širší vinařské veřejnosti a hodnotících komisí: Na oblastní výstavě vín v roce 1955 ve Velkých Pavlovicích směs odrůd Frankovka 30%, Svatovavřinecké 30%, Portugalské modré 40% se umístnila na prvním místě jako nejlepší červené víno s 92,2bodů z 47 domácích a zahraničních vín. Směs předčila samotnou Frankovku svou lahodností a plností. Pokračuje se v novošlechtění. Mladé semenáčky jsou vysazovány do semenné školky a vysévány semena kříženců do pařeniště. Očekávala se další reorganizace Výzkumných a šlechtitelských stanic. Od roku 1951 jsou na stanici uchovávány výroční zprávy o činnosti stanice.

1956

Konec neustálým reorganizacím a změn náplní práce po roce 1948 učinil až rok 1956, kdy vzniká Šlechtitelský a semenářský podnik v Brně. Do Osevy jak se semenářský podnik nazýval, přešly všechny Výzkumné a Šlechtitelské stanice vinařské (Znojmo, Perná, Polešovice, Velké Pavlovice). Pro vinařské stanice to znamenalo především stabilizaci náplně činnosti i větší možnosti v investiční výstavbě. Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice začíná připravovat investice na vybudování centrálního sklepa a administrativní budovy přímo v objektu vinic stanice. Místní národní výbor nabízí Šlechtitelské stanici vinařské k využití budovu bývalé pošty v ulici Boženy Němcové. Stanice budovu přijímá a přeměňuje ji na provozní kanceláře a po dokončení stavby administrativní budovy na byt pro vedoucího stanice. Štefka František v důsledku reorganizací výzkumných pracovišť dostal výpověď a nemohl v okolí jeho bydliště najít odpovídající místo jeho kvalifikaci. Nastupuje jako manuální pracovník do Šlechtitelské stanice vinařské. Dělá nejodpovědnější práce na novošlechtění a udržovacím šlechtění. V prvních fázích reorganizace vinařského výzkumu má Šlechtitelská stanice Znojmo ve svém odborném dohledu stanice Perná a Velké Pavlovice. Inspektorem všech tří stanic byl stanoven Josef Černý, odborný a zkušený pracovník vinohradnický. Celková výměra půdního fondu Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice je 18,23 ha. Z funkce vedoucího stanice odchází Ing. Menšík Josef a vrací se do Valtické vinařské školy do funkce zástupce ředitele. Ing. Menšík bydlel ve Velkých Pavlovicích u Josefa Práta č. 161. Do roku 1953 stanice vinařská plnila své poslání produkční, to je produkci podnožového materiálu a révových sazenic a udržování šlechtění. Od roku 1953 usnesením vlády o nové organizaci zemědělské vědy a výzkumu i novým úkolům výzkumným (Výzkumná stanice vinařská) a posléze jako Šlechtitelská stanice vinařská úkolům udržovacího šlechtění a novošlechtění. V udržovacím šlechtění zajišťuje selekci odrůd a dodává každoročně školkařským podnikům kolem 200 000 selektovaných oček v závislosti na krajském štěpovacím plánu množených odrůd.