Přeskočit na obsah

Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice


HISTORIE ŠLECHTITELSKÉ STANICE VINAŘSKÉ V LETECH 1957 - 1958

1957

Do funkce vedoucího stanice jmenuje Krajský šlechtitelský a semenářský podnik Brno šlechtitele vinné révy Ing. Josefa Veverku. Pokračují přípravy ke stavbě sklepa a administrativní budovy v trati Poštor (Projekční práce, půdní průzkum). Provedeny výsevy semen nových kříženců, prováděny výsadby semenáčků kříženců. Započato se stavbou sklepa a administrativní budovy – výkopové práce. Ing. Pchálek otiskuje v časopisu Vinařství poznatky a zkušenosti s odrůdou Portugalské modré. Seznamuje vinařskou veřejnost s výsledky sledování fenologie u Portugalského modrého v letech 1948-56, dále s obsahem cukru, kyselin i s chemickým složením vín. Odmítl názory některých odborníků, že Portugalem modrým si zaplevelujeme naše vinice. Doporučuje PM více rozšiřovat do okrajových oblastí. Využití Portugalu dokládá využitím a vyřešením výzkumného úkolu „ Stanovení vhodného poměru scelování odrůd červených vín.“ Ing. Veverka řeší obdělání vinic o šířce 1,25 m a 1,50 m. U šířky řádku 1,50 se musí řádkem projíždět dvakrát. Ve spolupráci s místním kovářem Františkem Valouškem ověřovali šípovou plečku s úhlem 80° a šířce 85 cm taženou koňským potahem. Plečka s označením „tryskáč“ se osvědčila zvláště u silně zaplevelených vinic a ve vlhké půdě po deštích. Poznatky a fotografie otiskl v časopise Vinařství, ročník 1957. Josef Dalík, agronom – školkař přebral finanční odměnu na aktivu k vyhodnocení soutěže o nejvyšší výtěžnost révových sazenic ve Velkých Pavlovicích (4 místa – výtěžnost 51,7% při štěpování 60 000 štěpovanců.

1958

Hlavním úkolem je plnění harmonogramu výstavby sklepa a provozní budovy. Sklep budován otevřením (vybagrováním půdního profilu zakvelbením a zahrnutím půdy). Rozměry sklepa: vstupní šije šířka 3,60 m, výška 2,30 m, vlastní sklep – tvar kříže – šířka 5,20 m, výška 3,30 m, délka 15 m, boční větve – 15 m. Štefka František v důsledku kloubových potíží je přeřazen do funkce agronoma, podílí se na pomoci při novošlechtění (kastrace, opylovaní, péče o semenáčky) a řídí činnost révové školky o kapacitě 60 tisíc štěpovanců. V krajské soutěži o nejvyšší výtěžnost révových sazenic se Šlechtitelská stanice umístnila v kategorii do 100 000 ks štěpovanců na 2 místě s výtěžností 51,00%. Od 1 ledna 1959 dochází k plánované změně vedoucích Šlechtitelských stanic Perná a Velké Pavlovice. Ing. Horák, vedoucí Šlechtitelské stanice Perná nastoupí do funkce vedoucího stanice Velké Pavlovice od 1.1.1959. Ing. Veverka přechází do stanice Perná. Není dobře známo, zda změna byla provedena na nátlak stranických orgánů obce Velké Pavlovice (nechaly vystěhovat rodiče manželky Ing. Veverky, jeho sestru s rodinou na severní Moravu z důvodu nesrovnalostí v evidenci půdní držby, aby zastrašily rolníky při socializaci vesnice). Tato skutečnost je asi nejblíže pravdě. Druhá verze je, že vedení Šlechtitelského a semenářského podniku Brno chtělo, aby ustaly narážky a kritiky Ing. Veverky a jeho ženy. Klid pro práci by v rodné vesnici asi neměl. V novém prostředí Perné a Mikulovska našel své místo a postavení. Jeho žena našla zaměstnání jako úřednice MNV Perná. Skutečnost je, že se stal vedoucím nejmladší a nejméně vybudované stanice na Moravě, která vznikla v roce 1946 vyčleněním 9,28 ha orná a 3,56 ha vinic z tehdejšího státního statku Perná. Byl čtvrtým vedoucím ve 12 – ti leté historií stanice. Ing. Veverka připravuje veškeré svá novošlechtění k přesunu do Perné, včetně novošlechtění kříženců TČ x MT a NE x RR k dalšímu výběru a hodnocení. Semenáčky z křížení provedených v roce 1953 ukázaly první hrozny pro výběr a rozhodnutí o ponechání k dalšímu sledovaní a selekci. Nadějné semenáčky ze semenné školky byly převezeny do Perné. Nastupuje do šlechtitelské stanice jako učeň Stanislav Bálka, který po učňovské škole navštěvuje mistrovskou školu a maturuje na střední vinařské škole Valtice v roce 1966.