HISTORIE ŠLECHTITELSKÉ STANICE VINAŘSKÉ V LETECH 1959 - 1982
1959
Vedoucím Šlechtitelské stanice vinařské je Ing. Jaroslav Horák, výměra půdy celkem 21,92 ha, z toho orná 9,64 ha, vinice 7,02 ha, sady 3,34 ha, plocha šlechtění 2,40 ha, z toho UŠ – 1,97, NŠ – 0,40 ha. Celkem pracovníků 32, z toho administrativní 1, technických 4, stálí pracovníci 25. Hlavní pozornost na dostavení sklepa a administrativní budovy. Lisovna a sklep byly předány do užívání na podzim 1959. Bylo lisováno v nové lisovně a víno naskladněno do sklepa bez kolaudace objektu. Pozornost se zaměřuje na rozšíření ploch plodných vinic. Ukončena rekonstrukce pošty na byt pro vedoucího stanice 30. 8. 1959. V roce 1959 byly založeny první vinice v širokém sponu se středně vysokým vedením. Mladší vinice vysázené v úzkém sponu byly přebudovány vyklučením ob řádek na rýnsko - hesenské vedení. Zvýšily se hektarové dávky hnojiv NPK na 10 – 15 q/ha. Zvyšuje se produkce selektovaných oček. Ing. František Pchálek odchází na zasloužilý odpočinek po více než 20 letech působení ve funkci vedoucího stanice a odborného pracovníka v květnu 1959. Jako praktikant byl přijat na Šlechtitelskou stanici vinařskou Jan Havlík, absolvent Vyšší zahradnické školy ve Znojmě. Postupně prošel manuálními pracemi, udržovacím šlechtěním až po novošlechtění. Byl seznámen i s obsluhou meteorologické stanice a evidencí získaných údajů. Po personálních změnách bylo znovu započato s novošlechtěním. Vedoucí stanice dostal za úkol vyšlechtit novou odrůdu pro výrobu červených vín. Na jaře byla provedena řada křížení a kombinací. Stejně tomu bylo i v dalších letech. Výměra zemědělské půdy byla 21,92 ha, z toho vinic 7,02 ha a sadů 3,34 ha. Ze ŠŠ Perná přichází Josef Sůkal. Je jmenován vedoucím provozu ŠS. Jeho zástupcem byl Lubomír Huták.
1960
Ing. Horák dostal při nástupu do Šlechtitelské stanice vinařské Velké Pavlovice v roce 1959 úkol vyšlechtit novou červenou odrůdu s vyšší výnosností a kvalitou. Křížení započal v roce 1959. Zaměřil svou pozornost na křížení odrůd FR a SV. Z křížení, kde matka Frankovka byla vykastrována a opylená pylem otce Svatovavřinecké. Vykastrováno bylo 223 lat mateřské rostliny. Po opylení bylo získáno 686 semen, vyklíčilo 32,8% semen. Investiční výstavba správní budovy, lisovny a sklepa byla zkolaudována na jaře 1960 – 2 čtvrtletí. Administrativa byla v květnu přestěhována za staré Pošty do nových objektů. Došlo k arondaci půdní držby stanice – pozemky mezi ovocnou školkou a vinicemi. Půdní fond tvoří 22,43 ha veškeré půdy. Ruší se úkoly v aklimatizaci teplomilných plodin. V ovocné školce provedena výsadba světového sortimentu meruněk o ploše necelého 1 ha. Vysazeno bylo 48 odrůd meruněk po 6 ks na různých podnožích. O osudu ovocné školky nebylo ještě rozhodnuto, ale dalo se očekávat, protože koncepce zaměření šlechtitelských stanic bylo udržovací šlechtění a novošlechtění vinné révy. Stanice zkvalitňuje odrůdovou skladbu podnožového materiálu výsadbou odrůdy Berlandieri Riparia Teleki 5C, dovezené z Rakouska. Šlechtitelská stanice měla problémy při zahájení křížení odrůd, protože pro tento úkol nebyl vhodný sortiment odrůd, a heterozní efekt se projevuje v F1 nejlépe při větší vzdálenosti zeměpisného původu. Tento nedostatek měl být vyřešen v následujících letech výsadbou sortimentu z různých ekologicko – geografických skupin zeměpisného původu.
1961
Dekretem ministerstva zemědělství ze dne 1. 11. 1961 byla Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice určena jako hlavní stanice šlechtění v odvětví vinné révy. Ministerstvo tím sledovalo zkvalitnění na úseku šlechtitelské práce. Stanice Velké Pavlovice byla pověřena koordinací šlechtitelských úkolů v udržovacím šlechtění i novošlechtění. Dále dekret ukládal stanici vytvořit podmínky pro provádění mezistaničných zkoušek novošlechtění, centrální laboratoř a knihovny s domácí i zahraniční literaturou. František Štefka je dočasně ustaven jako vedoucí laboratoře a samostatný chemik nové laboratoře. Jako pracovník Výzkumného ústavu zemědělského a jeho ovocnícko – vinařské selekce v Brně publikuje v časopise Potravinářský průmysl odbornou práci „ Chemické složení moravských meruněk a ve Sborníku Československé akademie zemědělských věd, práci Zhodnocení výsledků individuální selekce révy vinné“(1954 -1955). Zrušena podnožová vinice z důvodů stáří na ploše 0,68 ha. Šlechtitelská stanice vinařská jako hlavní stanice šlechtění révy vinné má tyto hlavní šlechtitelské úkoly:
- udržovací šlechtění odrůd evropské révy vinné
- udržovací šlechtění podnožových odrůd révy vinné novošlechtění révy vinné
- - mezistanicí zkoušky novošlechtění
1962
Šlechtitelská stanice vysazuje šlechtitelský sortiment. Je vysazeno 3 200 keřů asi 150 odrůd různých ekologických a geografických skupin (východní, západní a černomořská). Celková výměra půdního fondu je 22,52 ha, z toho vinic 11,30 ha a sadů 4,60 ha. Údaje o šlechtitelské práci od roku 1959 jsou uloženy na šlechtitelské stanici. Udržovací šlechtění révy vinné se na stanice provádí od roku 1943. Nově se provádí podle metodiky schválené na jednání Šlechtitelské rady dne 19. 10. 1962. Zkracuje se doba hromadné selekce. Do semenné školky je vysazeno 131 sazenic novošlechtění získaných z kříženců v roce 1960. Bilance ploch a pracovníků:
| 1959 | 1962 | |
| Půdní fond celkem | 21,92 | 22,52 |
| Zemědělská půda | 21,21 | 19,64 |
| Vinice plodné | 2,91 | 3,75 |
| Vinice podnožové | 3,08 | 2,40 |
| Vinice neplodné | 1,00 | 5,15 |
| Plocha šlechtění | 2,40 | 2,59 |
| Z toho novošlechtění | 0,46 | 0,90 |
| Udržovací šlechtění | 1,97 | 2,49 |
| Mezistaniční šlechtění | 0,11 | 0,30 |
| Sady | 3,34 | 4,60 |
| Celkem pracovníků | 32 | 36 |
| Z toho administrativní | 1 | 1 |
| Technických | 4 | 5 |
| Ostatních | 2 | 2 |
| Ostatní dělníci | 25 | 28 |
1963
Mění se technologie pěstování révy vinné – nové výsadby vinic jsou prováděny na střední rýnsko-hesenské vedení, v malém rozsahu i vysoké vedení. Dochází v rámci specializace stanice pouze na révu vinnou k likvidaci ovocné školky a ruší se výroba ovocných stromků a selekční sortiment odrůd. Po sklizni meruněk (3 vg) je přistoupeno k likvidaci ovocných porostů ovocné školky, která od založení v roce 1923 v trati Nad Zahrady se specializuje hlavně na udržovací šlechtění Velkopavlovické meruňky. Od roku 1925 zde Horňanský soustřeďuje nejlepší typy Velkopavlovické meruňky pro další sledování a množitelské účely. Ještě v roce 1960 zde bylo 71 ks meruněk odrůdy Velkopavlovické z výsadeb z roku 1923 – 26. Při selekčních pracích pomáhal vedoucímu ovocné školky Adolfu Chlupovi pan Viktorin, dobrý školkař a štěpař. V šedesátých letech projevil o výsadby šlechtění zájem ústav ovocnictví Zahradnické fakulty Lednice. Zjistil, že zde na základě positivní selekce jsou soustředěni nejlepší jedinci odrůdy Velkopavlovická, která byla v roce 1927 zapsána do sortimentu odrůd inspektorem Františkem Suchým a uvedena v pomologii Moravské ovoce. Ústav ovocnictví Lednice pod vedením Doc. Zdeňka Vachúna provedl individuální selekci v letech 1961 – 1963. Bylo vybráno 12 nejlepších klonů, z nichž 4 pocházely z výsadeb kolem roku 1925 (LE 9/1, LE 10/1, LE 11/1 , LE 12/1). Byly vysazeny spolu s dalšími klony z pozdějších výsadeb do Šlechtitelské stanice Valtice, vedoucí Ing. Karel Jašík. V provozních pokusech se klony z Velkých Pavlovic umístnily na prvním místě. Podle prodejního katalogu státní ovocné školky z období první republiky o 14 stránkách nabízel sortiment meruněk v počtu 20 odrůd. Cena vysokokmenu byla 6 Kč, polokmen 5 Kč. Sortiment broskví tvořilo také 20 odrůd, třešně se prodávaly v 15 odrůdách na dvou podnožích ptáčnice a mahalebka. Dále v nabídce byly zastoupeny švestky, slívy, hrušky, jabloně, maliny, jahody, ořechy, mandle, rybíz, angrešt a ostružiny. Zásluhou Horňanského a zahradníka Matouška z ovocné školky v Podivíně došlo na jižní Moravě k nebývalému rozšíření pěstování meruněk. Odrůda Velkopavlovická se stala pojmem a byla nejrozšířenější odrůdou nejen ve velkovýrobě ale i u drobných pěstitelů. Do Šlechtitelské stanice nastupuje v říjnu Ing. Zdeněk Malčík jako vedoucí laboratoře po reorganizaci Mykologického ústavu při Biologickém ústavu Akademie věd. Tím dochází ke zkvalitnění personálního obsazení laboratoře. V letech 1959 – 1962 bylo vysazeno 3,5 ha plodných vinic rýnsko-hesenského vedení.
1964
Bylo dosaženo rekordního výnosu plodných vinic 140 q z 1 hektaru. V důsledku reorganizace stanice a personálních změn ve vedení stanice došlo k výpadkům v provádění klonové selekce a její přihlašování k uznávacímu řízení u UKZUZ BRNO. Klonová selekce u vysazených klonů v 50 letech minulého století byla zahájená až v roce 1963, tedy v 11 letech po výsadbě.
1965
V udržovacím šlechtění je zařazeno 16 odrůd ve výměře 3,63 ha. Sledováno je 15 155 keřů. Roční produkce je kolem půl milionu oček. Podle stupňů selekce v 1. stupni 30 tisíc, ve 2. stupni 125 tisíc a ve 3 celkem 345 tisíc oček. V roce 1965 přihlásila šlechtitelská stanice k uznávacímu řízení UKZUZ 31 klonů, které byly uznány 15. 12. 1965.
Jde o klony těchto odrůd:
TRAMÍN – 7 klonů (kvalitativně nejlepší č. 14/15 a 15/1, výnosově č. 47/1)
NEUBURSKÉ – 7 klonů (kvalitativně nejlepší č. 23/8 a výnosově č. 30/6)
VELTLÍNSKÉ ZELENÉ – 1 klon – zdravý, bez svinutky 4/10
FRANKOVKA – 1 klon – vynikající, plastický 14/4
RYZLINK VLAŠSKÝ – 1 klon – raný
RYZLINK RÝNSKÝ – 14 klonů – kvalitativně č. 20/9, výnosově č. 10/4
Každý klon je vyhodnocován v počtu 15 kusů.
1966
Každoročně bude prováděná výsadba perspektivních semenáčků, protože je každým rokem kastrováno a opylováno 300 – 500 květenství. Z nich je získáno 8 000 - 10 000 hybridních semen. Nejlepší semenáčky po vyhodnocení ve staničních předzkouškách budou přihlášeny do mezistaničních zkoušek. Organizací mezistaničních zkoušek je pověřena hlavní vinařská stanice Velké Pavlovice. Po vyhodnocení v mezistaničních zkouškách končí selekční práce šlechtitele a další hodnocení nově vzniklé odrůdy přebírá státní odrůdová zkušebna UKZUZ. Tato dalším zkoušením a hodnocením rozhoduje o tom bude – li kříženec povolen a zapsán do listiny povolených odrůd. Po maturitě nastupuje Stanislav Bálka do sklepního hospodářství jako sklepmistr.
1967
Od roku 1960 bylo při křížení uskutečněno 297 různých kombinací rodičovských odrůd a bylo vypěstováno 18 856 hybridních semenáčků. Z tohoto množení bylo vybráno 144 perspektivních semenáčů, které byly naštěpovány na podnož Berlandieri x Riparia Kober 5BB a byly vysazeny jako staniční předzkouška roku 1967.
1968
V tomto roce bylo vybráno a vysazeno dalších 43 perspektivních semenáčků. V roce 1966 a 1967 byla na hlavní stanici založena další série mezistaničních zkoušek z různých šlechtitelských stanic, ve které je vysazeno 64 křížení a porovnáváno s 8 standartními odrůdami. Ukončena selekce 25 klonů Rulandského bílého ze ŠS Polešovice. K uznávacímu řízení UKZUZ bylo přihlášeno dalších 5 klonů Rulandského bílého. Pokračuje budování základního informačního střediska, které má více než 1 200 ks odborné literatury domácí i zahraniční, 11 014 anotací, 292 rešerší a 95 překladů vlastních z němčiny, francouzštiny a ruštiny. Služby střediska jsou určeny nejen šlechtitelům, ale i ostatním vinařům, kteří projeví zájem.
1969
V tomto roce je vybráno dalších 25 semenáčků a vysazeno. Celkem bylo vysazeno ve staničních předzkouškách 212 perspektivních semenáčků v počtu 2 246 keřů. Naštěpováno na americkou podnož bylo dalších 43 perspektivních semenáčků. Z perspektivních křížení vysazených v roku 1962 a 1963 v počtu 32 křížení bylo po náročném hodnocení 10 přihlášeno do státních odrůdových pokusů (SOP).
1970
Do důchodu odchází pracovník laboratoře František Štefka. Založen poloprovozní pokus s odrůdou Ryzlink rýnský a klony vyselektované na ŠS Velké Pavlovice, ŠS Polešovice a Výzkumné stanici Geisenheimu. Do pracovního poměru je přijat Ing. Jaromír Čepička jako pomocný šlechtitel Ing. Horáka. Po ukončení působení odchází do JZD Práče. Do laboratoře nastupuje 1. září Marie Pešáková, absolventka Střední konzervárenské školy v Bzenci. V laboratoři pracuje i paní Havlíková.
1972
Úkoly na úseku šlechtění révy vinné jsou usměrňovány šlechtitelskou radou pro révu vinnou při GŘ Osevy. Vlastní šlechtění zahrňuje dva okruhy:
- Udržovací šlechtění na ploše 19,71 ha má za úkol vyšlechtit výkonné klony s vysokou jakostí, odrůdovým charakterem a s dobrým zdravotním stavem. V udržovacím šlechtění je 21 odrůd. V roce 1972 byly povoleny tyto klony: RB – 9 klonů, NG – 7 klonů, RR – 14 klonů, RV – 1 klon, TČ – 7 klonů, VZ – 6 klonů, FR – 5 klonů, CHJ – 4 klony.
- novošlechtění nových odrůd
1973
Odrůda Agni s pracovním označením AN x IO PE 11/47 byla vyšlechtěna Janem Havlíkem, Ing. Františkem Zatloukalem a Ing. Ludovíkem Michlovským, křížením odrůd André (matka) a Irsai Oliver (otec). Křížení bylo provedeno v roce 1973 na ŠS Velké Pavlovice Janem Havlíkem. Semena, která vznikla při křížení, byla převezena na ŠS Perná, kde byl proveden výsev semen a výsadba semenáčků. Selekce a další hodnocení pobíhala na ŠS Perná. Záměr šlechtění – rozšíření sortimentu modrých moštových odrůd o ranou aromatickou odrůdu. ŠSV Velké Pavlovice prostřednictvím PZO TUZEX zásobuje vínem zahraniční ambasády v řadě zemí.
1974
Kříženec Frankovky a Svatovavřineckého označený A – 16/76 je zařazen do státních odrůdových pokusů (SOP). Uznány UKZUZ 4 klony Frankovky, 5 klonů Veltlínského zeleného a 5 klonů Rulandského bílého.
1975
Při zařazení křížence Frankovka x Svatovavřinecké pod označením A 16/76 byl uveden v případě uznání i název odrůdy André. Název nové odrůdy navrhl vedoucí genetického oddělení Gregora Mendla Moravského muzea Doc. Ing. Dr. Vítěslav Orel CSc.. Název schválil i ústav pro jazyk český. Moravští vinaři tím vzdali poctu Christianu Carl Andrému, který v roce 1798 přišel do Brna jako pedagog i jako průkopník šlechtění zemědělských plodin a ovcí. Moravským vinařům doporučoval křížit odrůdy jako cestu k vyšším sklizním i kvalitě vína.
1976
Výnos křížence FR x SV A -16/76 je 190 q/ha, cukernatost 19,4 NM, kyseliny 9,66. Nová odrůda dosahuje stále vysoký výnos, odolnou vůči plísni Botritis cinerea. Splňuje kriteria pro vyšlechtění nové odrůdy v kategorii modré odrůdy. Oproti Svatovavřineckému má vyšší výnos o 15 – 40%. V roce 1976 byly keře Svatovavřineckého napadeny plísní, kříženec André nebyl napaden. V laboratoři provedena 10 307 rozborů, z toho pro ŠS Velké Pavlovice 7 378 rozborů. Za posledních 10 let se zvýšil výnos hroznů na 115 q/ha. Uznáno 128 klonů.
1977
Na ploše 2 ha jsou staniční předzkoušky 9 251 semenáčků a na ploše 0,25 ha je množena podnožová réva pro štěpování semenáčků křížení. Provedeno hodnocení poloprovozního pokusu u klonu Ryzlinku rýnského vysazeného v roce 1970. Klony byly ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice (14 ks), Polešovice (5 ks) a Výzkumného ústavu vinařského z Geisenheimu (5 ks). Technologický postup byl při zpracování hroznů, moštů a vína stejný. Mošt byl u všech klonů doslazen na 23° NM. Hodnocení vína bylo provedeno 20 bodovým systémem. Jako nejlepší klony byly vyhodnoceny klony PO 89/12, VP 20/9, které výnosem, jakostí vína a charakterem odrůdy snesou nejpřísnější měřítko. U klonu VP – 15/3, který měl ze všech klonů nejvyšší průměrný výnos 124,8/ha bylo víno hodnoceno jako průměrné. Z klonů z Geisenheimu v počtu 5 byl nejlépe hodnocen klon č. 237 pro svou vysokou cukernatost a charakter vína. Pokus bude ještě hodnocen v roce 1978 a po vyhodnocení bude vybráno 5 -6 klonů, které se budou množit. U odrůdy Ryzlink vlašský bylo hodnoceno 14 klonů. Nejlépe byl hodnocen klon VP – 25/8, který vyniká jak plodností (3,06 kg na keř) tak i cukernatostí (3 letý/18,1 ° NM) tak hodnocením jakosti vína 18,27 body. Z 18 klonů Veltlínského zeleného bylo uznáno 8 klonů k dalšímu množení. Nejlepší hodnocení vína dosáhl klon VP – 4/10 (18,34 bodů) a i plodností překonal ostatní klony. Tří leté výsledky cukernatosti 21,7°NM. Dále vybrány klony VP – 6/2 a VP – 31/10. Klony odrůd Müller Thurgau, Vavřinecké, Portugal modrý a Sauvignon budou hodnoceny v roce 1978. Hodnocení klonů dokazuje, že výrazně přispívají ke stabilizaci výnosu i jakosti vín. Je třeba však více přihlížet k jakostnímu hodnocení klonů.
1979
Do invalidního důchodu odchází Ing. Zdeněk Malčík vedoucí laboratoře. Do roku 1980 bylo při křížení provedeno 347 různých kombinací různých rodičovských párů. Vypěstováno bylo 28 300 hybridních semenáčků, které byly vysazeny do semenné školky, kde byly vybírány nadějná křížení. Jako vedoucí laboratoře nastupuje Ing. J. Bouma v roce 1980. V roce 1981 se ujímá výzkumného úkolu vyzkoušet a uplatnit v podmínkách stanice množení révy vinné pomocí tkáňových kultur. Již v roce 1982 vysazuje meristémové révové sazenice do pařeniště.
1980
Ing. Jaroslav Horák při jmenování vedoucím Šlechtitelské stanice vinařské dostal úkol vyšlechtit jakostní modrou odrůdu. Výchozím materiálem byly odrůdy Frankovka jako matka a Svatovavřinecké jako otec. Vykastrovaných 225 květních lat mateřské rostliny bylo opyleno pylem Svatovavřinecké. Z křížení, provedeném v roce 1961 bylo získáno 686 semen s klíčivostí 33%. Po selekci a hodnocení hroznů byl do mezistatničních zkoušek vyselektován semenáč FR x SV 16/76. Po státních odrůdových zkouškách byl v roce 1980 zapsán do Státní odrůdové knihy pod názvem André. Název André obdržel kříženec na počest Christiana Carl André, který doporučoval křížení vinné révy jako cestu ke zkvalitnění výnosů u vinné révy. Státní odrůdové zkoušky se prováděly v Odrůdové zkušebně Bratislava. Barbora Fikulíková z odrůdové zkušebny Bratislava hodnotí na základě zkoušek 1 cyklu novošlechtění takto: Podobně jako v předchozích letech i loni měl vysokou násadu květenství. Časný nástup plodnosti (už ve 2 roce po výsadbě) a vysoké úrodě hroznů každý rok se však odráží na vitalitě a vzrůstu keřů, které byly oproti kontrole (FR) jako standartu nižší. Úroda hroznů však byla vysoká 184 q/ ha a i cukernatost 19,8° NM. Aby se keře nevysilovaly, bude třeba v prvních letech řezat na menší počet oček a i v plné plodnosti kratší řez a vyšší dávky hnojení. Nová odrůda André překonala ve výnosu i jakosti a barevnosti vína své rodiče a hlavně odstranila sprchavost u Frankovky a výnosové kolísání, hustozrnost a náchylnost k botrytidě Svatovavřineckého.
Udržovací šlechtění
- Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo
- Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice
1981
Půdní fond stanice je rozšířen o 12 ha delimitací půdy od JZD Rovnost Velké Pavlovice prostřednictvím Semenářského státního statku Velké Pavlovice. Pro další roky činnosti byl v roce 1981 dán ŠS výzkumný úkol vyzkoušet a uplatnit v podmínkách stanice množení révy vinné pomocí tkáňových kultur. Tkáňové kultury představují jednu z nejdůležitějších metod moderního množení experimentální botaniky. Dá se využít v programu rychlého množení, ozdravování a šlechtění. Působením cytokininu dochází k tvorbě mnohonásobných vrcholů, čehož se využívá k rychlému množení klonů a perspektivných novošlechtění pomocí meristémových kultur. ŠS zkouší genetickou stabilitu tímto způsobem namnožených semenáčů. K pokusu je připraveno 500 semenáčků odrůdy André, které budou vysazeny do volné půdy a přivedeny k plodnosti, aby mohla být ověřena genetická stabilita tohoto materiálu, případně stupeň ozdravení.
1982
Do důchodu odchází vedoucí Šlechtitelské stanice Ing. Jaroslav Horák. V udržovacím šlechtění bylo dosaženo u téměř všech odrůd klonů. Celkem UKZUZ uznal 53 klonů u těchto odrůd: RB – 9, NE – 7, RR – 14, RV – 1, TČ – 7, VZ -6, FR – 5,CHJ – 4. Celkem je v udržovacím šlechtění 16 odrůd. Na úseku šlechtění podnožové révy bylo vyselektováno 46 klonů odrůdy Berlandieri x Riparia Kober 5 BB. Řízky klonů jsou využívány pro nové výsadby podnožových vinic. Další nadějní kříženci jsou v mezistaničních zkouškách, která trvá 5 let. Ve státních odrůdových pokusech odrůdové zkušebny je kříženec MT x SA č. A 13/21.
