HISTORIE ŠLECHTITELSKÉ STANICE VINAŘSKÉ V LETECH 1983 - 1991

1983

Po odchodu Ing. Jaroslava Horáka do důchodu je jmenován vedoucím stanice Ing. Miloš Veselý, který řeší dokončení výsadeb klonů pro zkoušky z plastičnosti na 12 ha u 14 odrůd. Do šlechtitelské stanice přechází ze sloučeného JZD Rovnost Velké Pavlovice, kde pracoval ve funkci hlavního agronoma rostlinné výroby a vedoucí RV. Zasloužil se o rozšíření půdního fondu o 12 ha půdy ve prospěch stanice. Na ozdravovacím programu révy vinné se podílí šlechtitelé Slovenska i Českých zemí Program ozdravování je dlouhodobý a náročný na finanční prostředky i na trpělivou práci. Cíl – zdravý, kvalitní a geneticky nejvhodnější materiál pro výsadbu vinic. Jde o trvalý proces, který nekončí v určitém stádiu. Proces probíhá ve 3 etapách – bezvirozní sbírka klonů – genetická banka, založení a výsadba kmenových klonů – budování izolátů. V genetické bance Šlechtitelské stanice Šenkvice v roce 1983 byly i klony ŠS Velké Pavlovice těchto odrůd: RR – VP-10/4, RB – VP -181/6, TČ – VP 47/7 a VP – 14/5, VZ – VP – 6/2 a VP 4/10, FR – VP – 14/4 a VP- 6/5. Viry snižují vitalitu a úrodnost, proto snaha o vybudování virologického testovacího pracoviště, kde se protestují klony na viničních indikátorech – vybudování zařízení na léčení vinné révy - termoterapie. Ozdravený materiál má vyšší biologickou hodnotu, která se projevuje v kvantitativních i kvalitativních ukazatelích. Tento úkol byl realizován jen částečně a po roce 1989 byl pro nedostatek finančních prostředků zastaven.

1984

Na delimitované ploše 12 ha byla v letech 1983 a 1984 vysázena nová klonová vinice. Výsadbou se vyřešil problém postupné likvidace vinic, na kterých byl ukončen šlechtitelský program, nebo vinice byly přestárlé. Uvolněné plochy jsou určeny pro biologickou rekultivaci budoucích nových výsadeb vinic. Kolektiv pracovníků šlechtitelské stanice tvoří 32 pracovníků, z toho 8 je technicko - hospodářských.

1985

Po postupně prováděných zkouškách na plastičnost klonů v různých ekologických podmínkách viničních oblastí Československa byly v roce 1985 do listiny povolených odrůd zapsány klony odrůdy: Ryzlink rýnský VP – 20/9, VP - 23/9 – šlechtění od roku 1943 – zapsáno 1985 Šlechtitelé – Ing. Horák a Jan Havlík Součástí novošlechtění je šlechtitelský sortiment jako jeden ze zdrojů šlechtitelské práce. Starý sortiment byl v roce 1985 zrušen. Potřebné materiály byly přeneseny do nového sortimentu. Nedílnou součástí novošlechtění jsou staniční předzkoušky a mezistanicí zkoušky o ploše 1, 47 ha. Součástí šlechtitelské práce je i řešení výzkumného úkolu „ Teoretické základy šlechtitelských metod“, které koordinuje pracoviště ČSAV Olomouc. Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice zajišťuje realizační výstup „ Ověření genetické stability adaptací na půdní prostředí a celkové zhodnocení rostlin révy vinné vypěstované z meristemových kultur v podmínkách in vitro“. Realizační výstup je na ploše 0,19 ha. V roce 1985 s ústavem experimentální botaniky zahájena spolupráce na mutačním šlechtění révy vinné v oblasti tkáňových kultur. Tato spolupráce bude základním vstupem při dobudování biologické laboratoře. Při plnění úkolů ve šlechtění spolupracuje stanice s Vysokou školou zemědělskou Brno na problému genových mutací. Se zahradnickou fakultou Lednice při šlechtění na rezistenci proti chorobám a mrazu.

1986 - 1987

Celková výměra půdního fondu stanice je 34,98 ha. Novošlechtění je realizováno na ploše 2,15 ha. Součástí je semenná školka, kde se provádí základní výběr jedinců. Semenná školka se postupně rozšiřuje a vyhodnocuje. Nedílnou součástí novošlechtění jsou staniční předzkoušky a mezistaniční zkoušky o výměře 1,47 ha. Po ukončení zkoušek udržovacího šlechtění dochází ke změnám ve šlechtitelských plánech. U odrůd s ukončenými zkouškami plastičnosti klonů dochází k výběru 5 nejlepších a nejvýkonnějších klonů, které splňují rajonizační minium jsou zapsány do listiny povolených odrůd. Jsou určeny pro produkci oček pro množení odrůd, které odpovídají ekologickým podmínkám jednotlivých stanovišť. V současné době jsou z uvedených odrůd zakládány nové elitní množitelské vinice, v nichž po selekci budou zakládány a množeny elitní materiály. Letošní zasedání Státní odrůdové komise povolilo 5 klonů Burgundského bílého. Do listiny povolených odrůd byly zapsány klony VP – 161/6 VP – 155/6 ze ŠS Velké Pavlovice a klony PO – 158/7 a PO 156/4 na základě 5letých zkoušek ekologické plastičnosti ve 3 lokalitách různých ekologických oblastí. Šlechtitel klonů ŠS Velké Pavlovice je Ing. Horák a Havlík.

1988

Na úseku množení révy vinné zajišťuje ŠS produkci révových oček ve stupni E. Průměrná roční produkce elitních oček je 1 milion ks. V průměru dosahují vinice plodné výnos okolo 10 t/ha. Sklepní hospodářství zpracovává téměř veškerou produkci hroznů. Dodržuje se odrůdová čistota hroznů i odrůdová technologie zpracování hroznů. Sklepní ležácké kapacity jsou tvořeny klasickým sklepem s dřevěnou sudovinou a tankovou halou s laminátovými tanky, vinifikátorem (nakvašení automatickým tankem) pro výrobu červených vín. Celková kapacita na skladování vína je 900 hl. V době sklizně a hodnoceni udržovacího šlechtění a novošlechtění jsou prováděny uvologické rozbory, stanovení cukernatostí, kyselin, vážení sklizně jednotlivých keřů. Pro hodnocení novošlechtění jsou z hroznů lisovány a ošetřovány mikrovzorky. V roce 1987 pobíhala dostavba stanice, kterou prováděly Průmyslové stavby Zlín. Dostavbou se řeší objekt pro zpracování a uložení mikrovzorků vína z UŠ a NŠ. Významnou část dostavby tvoří vybudování pracoviště pro pěstování rostlin z tkáňových kultur. Jedná se o nové perspektivní řešení problematiky buněčného množení rostlin s frekvencí až 1 000 ks rostlin z jednoho jedince za rok. Další využití objektu je pro mutační šlechtění. Součástí biologické laboratoře je i temperovaný skleník. Při příležitosti 3. Mezinárodní soutěžní přehlídky vín Mikulov 1988 a 50 výročí úmrtí velikána jihomoravského vinařství Aloise Václava Horňanského byla 6. 7. 1988 na budově Osevy, Šlechtitelské stanice vinařské odhalena pamětní deska. Odhalení desky bylo součástí odborného programu účastníků degustačních komisí a vinařů z Velkých Pavlovic a okolí. Přítomné přivítal vedoucí stanice Ing. Miloš Veselý. Hlavní projev přednesl Ing. Vojtěch Pazderka předseda Moravínu, ve kterém zhodnotil přínos A. V. Horňanského po rozvoj vinařství a vinohradnictví. Profesor Miroslav Vávra odhalil pamětní desku po krátkém projevu. Slavnostní chvíle umocnilo vystoupení pěveckého souboru žen z Velkých Pavlovic. Došlo k povolení 3 klonů Frankovky z Polešovic PO 275/i, PO 281/e a PO 22/4 a 2 klonů Frankovky z ŠS V. Pavlovice VP 14/4, VP 6/5 a zapsány do listiny povolených odrůd. Očkový materiál bude brán z těchto klonů do doby, než bude nahrazen jinými výkonnějšími klony. Klony prošly zkouškami ekologické plastičnosti na třech lokalitách vinařských oblastí Československa s rozdílnými ekologickými podmínkami. Závěrečné hodnocení bylo po 5 letech zkoušek. Hromadná, individuální a klonová selekce prováděná od roku 1943. Po získání klonů Elita byly klony přijaty do státních odrůdových pokusů na ekologickou plastičnost. Šlechtitelé Ing. Horák a Havlík.

1989

V novošlechtění vinné révy i udržovacím šlechtění stanoven cíl najít jedince s řídkými hrozny za účelem lepšího oslunění a zmenšení napadení botrytidou. Dále výběr Sauvignonu za zlepšení ovocitosti typu broskvového, omezení travnatých typů. Výběr typů Neuburského za účelem omezení sprchávání hroznů. Ozdravavací proces vinné révy - cíl bezviroví klony. Spolupráce s Akademii věd Olomouc – odebírala se buněčná šťáva a podle složení se usuzovalo o výsledku šlechtění, zkrácení doby šlechtění.

1990

Do funkce účetní nastupuje Ludmila Kallusová.

1991

Šlechtitelská stanice byla zařazena do prvního kola privatizace v rámci státního podniku Oseva Brno. Privatizační projekt podali: šlechtitel vinné révy Jan Havlík, vedoucí sklepního hospodářství Stanislav Bálka, Mgr. Alexander Tomeček a JUDR. Miroslav Hrabal. Privatizační projekt byl kvalitně zpracován díky šlechtiteli révy vinné J. Havlíkovi. On byl zárukou, že rozsáhlý šlechtitelský materiál bude zachován a udržován. Kontinuita šlechtění bude zachována a nejcennější rozpracovaný šlechtitelský materiál ochráněn. Vedoucí stanice Ing. Veselý podal privatizační projekt ve spolupráci se zahradnickou fakultou Vysoké školy zemědělské Brno. V projektu byla Šlechtitelská stanice zachována ve stávajícím stavu činnosti. V plnění poslání stanice by se podílely jednotlivé ústavy. Posluchači školy by praktikovali na Šlechtitelské stanici, konali zde pokusy pro své diplomové práce. Vědečtí pracovníci by pomáhali v dalším růstu úrovně šlechtění. Privatizační projekt byl však vyřazen, protože neodpovídal představám privatizační komise ministerstva zemědělství. Ke konci roku odchází ze ŠS Ing. Miloš Veselý, který začíná podnikat v pěstování révy vinné a zpracování hroznů. Pracovní smlouva byla ředitelem Osevy Brno rozvázána z důvodu střetu zájmů.