Ekologický význam včel

Včely mají na rozdíl od ostatních opylovačů významnou a velkou výhodu. Mohou totiž přežít zimní období v mnohem větším počtu jedinců, než většina jiných druhů opylovacího hmyzu. Z těchto důvodu mají včely mnohem větší výkonnost a jejich přežití je tedy důležité. Výkonná včelstva dokážou přežít zimu i v počtu až 15.000 včel (tj. 1,5 kg) a to je jeden z hlavních důvodů, proč se jim nemohou jiné druhy opylovačů rovnat.

Včelstva se dokáží rychle množit, a proto zatím člověk nemusí ve velké míře řešit jejich úbytek na světě. Zde ovšem nastává další otázka a to ta, že v posledních několika letech se objevují čím dál více zprávy o včelích morech, které mají tendenci vyhubit celá včelstva v okruhu několika kilometrů. Každý rok se objevují různé zdroje nákaz, které se velmi rychle šíří a likvidují i početná včelstva. Mnozí takto postižení včelaři se k tomuto koníčku po této zkušenosti raději nevrací. Největší význam má včela při opylování kulturních rostlin. Tady se využívá jedna z důležitých vlastností včely-věrnost květu. Včela se vrací ke stejným druhům kvetoucích rostlin po celé období jejich kvetení.

Význam včely v přírodě

Včela medonosná je jeden z mála druhů hmyzu, který je chován. Je to jediný druh, kde se pro užitek berou zásoby krmiva. Zisk z opylovací práce včel je asi 137x větší než zisk z produkce medu, vosku, pylu, propolisu a mateří kašičky.

Již staří Egypťané věděli, že mnohé z rostlin se sami nedokážou bez opylovačů dále rozmnožovat. K této činnosti potřebují nezbytné druhy a množství hmyzu. Tím, že včelař chová včely, přispívá přírodě k oplodnění mnoha druhů rostlin a tím i k zemědělské kultuře. Již mnoho různých vědců v dávných dobách zkoumali chování různých druhů včel. Zkoumali včely po celém světě, až se shodli na jediném druhu včely, která je podle nich nejlepší. Je to včela medonosná (Apis mellifera L., 1758). Dnešní moderní technika nám včelařům umožňuje křížení včel za účelem vyšší výkonnosti a snížení agresivity včelstev. Včela medonosná (Apis mellifera L., 1758) patří mezi blanokřídlý hmyz. Jde o jednoho z nejznámějších zástupců společenského hmyzu.

Druh vznikl pravděpodobně extrémní geografickou izolací (allopatrická speciace) od mateřské populace včely východní, a to v době evolučně „nedávné“ – asi před 10 000 lety (Oldroyd 1999). Oblast původního rozšíření zahrnovala Afriku, Blízký východ a Evropu. Do Ameriky, Austrálie a Nový Zéland byla přivezena až v 17. století, na Dálný východ až začátkem 20. století. Mezi ostatními druhy včel je nejvíce hospodářsky využívána.